Není nuda jako nuda. Na některých nudistických plážích se odehrávají věci, nad kterými by se možná začervenal i kdejaký nudistický matador. Ale nuda na takových plážích rozhodně není.
Je mi čtyřicet, mám ráda svobodu, ráda cestuju a rozhodně nejsem žádná puritánka. Když se letos teploměr vyšplhal k tropickým hodnotám, řekla jsem si, že je čas odhodit nejen zábrany, ale i svršky, a prozkoumat fenomén nudistických pláží v Praze a jejím bezprostředním okolí. Jaké to je, vyrazit na „nuda“ pláž jako samotná žena? Spoiler alert: je to docela dobrodružství, a ne vždycky úplně komfortní.
Svoboda s dlouhou tradicí
Nudismus, nebo moderněji naturismus, není žádným novodobým výstřelkem excentriků. Jde o životní styl a filozofii, která oslavuje lidské tělo v jeho nejpřirozenější podobě a prosazuje harmonii s přírodou. Kořeny moderního naturismu sahají do přelomu 19. a 20. století do Německa, odkud se rychle rozšířil do celého světa. Pro řadu lidí je odhození plavek symbolem absolutní rovnosti – bez drahého oblečení a značkových doplňků jsme si na pláži zkrátka všichni rovni. Navíc, ruku na srdce, ten pocit, když vás chladivá voda a hřejivé sluneční paprsky obklopí bez mokré látky lepící se na kůži, je zkrátka nenahraditelný. Jenže teorie je jedna věc a realita všedního dne na českých plážích věc druhá.
Hostivař: Přesilovka a obligátní krém
Moje první zastávka vedla na vyhlášenou nudapláž na Hostivařské přehradě. Našla jsem ji solidně zaplněnou, ale okamžitě mě udeřil do očí jeden fakt: drtivou většinu osazenstva tvořili muži. Párů tu bylo poskrovnu a jinou samotnou ženu, která by sbírala odvahu bez doprovodu, jsem nenašla ani jednu. Netrvalo dlouho a jako single žena bez plavek jsem se stala středem nechtěné pozornosti. Během odpoledne jsem dostala hned dvě obligátní nabídky od galantních kolemjdoucích, zda nepotřebuji „namazat záda opalovacím krémem“. S díky a úsměvem jsem odmítla, ale pocit bezpečné oázy klidu to ve mně zrovna nezanechalo.
Hodkovičky: Divočina pro otrlé
Dalším bodem na mé mapě byly Hodkovičky u Vltavy. Tady jde o vyloženě divokou nudapláž, která se nachází v těsné blízkosti rušné cyklistické stezky. Přiznám se bez mučení – tady jsem nenašla odvahu se vůbec svléknout. Už od pohledu se mi zdálo, že se zde koncentrují spíše muži, kteří se až nápadně rádi předvádějí kolemjdoucím a cyklistům. Atmosféra na mě působila všelijak, jen ne relaxačně, a tak jsem raději rychle pokračovala dál.
Jezero Lhota: Pohoda s nečekaným divadlem v lesíku
Nejzajímavější a vizuálně nejkrásnější zážitek mě čekal u jezera Lhota kousek za Prahou. Tady to konečně vypadalo tak, jak jsem si představovala. Pláž byla plná samotných žen všech věkových kategorií, muži se chovali slušně a nikdo na nikoho okatě nezíral ani neexhiboval. Našla jsem si skvělé místo a užívala si pohodu.
Jenže Lhota skrývá i svá specifická zákoutí. Když jsem si šla koupit pití, rozhodla jsem se to vzít zkratkou přes stinný lesík za stánkem s občerstvením. A tam mě čekal šok. V šeru mezi stromy jsem narazila na pár, který se naprosto otevřeně a bez zábran oddával milostným hrátkám. Co mě však zarazilo víc, byl hlouček asi pěti mužů, kteří kolem nich polokruhem stáli a fascinovaně celé to divadlo sledovali. Inu, proti gustu žádný dišputát, ale pro mě to byl jasný signál k ústupu.
Verdikt: Single, nebo v páru?
Moje letní inspekce mě dovedla k jasnému závěru. I když jsem moderní, emancipovaná žena, kterou jen tak něco nerozhází, jako samotná žena jsem se na nudistických plážích necítila úplně dobře. Neustálé pohledy, pocit, že jste pod drobnohledem, a občasné hraniční situace vám na klidu nepřidají. Pokud se tedy na nudapláž v Praze a okolí chystáte, moje upřímná rada zní: vyrazte v páru nebo v partě přátel. V doprovodu se totiž všechny ty zvědavé pohledy odrážejí daleko snáze a vy si můžete v klidu užít ten skvělý pocit svobody bez plavek.
