Nemám nic proti ženám, nemám nic proti dětem, nemám dokonce nic ani proti kojení. Vše má ale svoje místo. Stejně tak jako nečůrám u zábradlí na autobusové zastávce, neměla by žena kojit v kavárně mezi hosty.
Seděl jsem v jedné pražské kavárně u stolku s espressem a cheesecakem a čekal na svoji ženu. Naproti mně si ke stolku sedla žena s dítětem, a ještě než si objednala, začala kojit. Zpočátku jsem si toho vůbec nevšímal, ale seděla přímo proti mně. Musel bych mít hlavu otočenou celou dobu o devadesát stupňů abych to neviděl. Nebylo mi to příjemné, ale občas jsem na ní pohlédl. Všimla si toho a zpražila mě otázkou: „Chcete si přisednout a dívat se, nebo co?“
Byl jsem dost zaskočený. Nejde o to, že bych byl prudérní. Mám rád ženské tělo, ale v úplně jiném kontextu. Tohle bylo uprostřed kavárny mezi cizími lidmi a přišlo mi to prostě nevhodné. Sedět tam, pít kávu a dívat se, jak někdo kojí, mi bylo nepříjemné. Tím spíše, když byla přímo přede mnou
Snažil jsem se tvářit neutrálně, ale nepříjemný pocit nezmizel. Nikdo kolem moc nereagoval, ale já jsem cítil, že to do prostředí prostě nepatří. Soukromé věci by měly zůstat soukromé, i když chápu, že matky někdy potřebují dítě nakrmit.
Po chvíli jsem se rozhodl odejít. Neměl jsem chuť zůstávat a sledovat další chvilky, které patří jen jim. Připadalo mi, že každý má právo na svůj klid a soukromí. Já mám rád ženské tělo, ale v okamžiku, kdy je vnímáno náhodnými lidmi kolem, přestává to být něco, co bych mohl ocenit.
Zavolal jsem manželce, že na ní počkám před kavárnou. Ani kávu jsem nedopil. Vlastně mě z kavárny vyhnala. Nechodím se koukat do kavárny na kojící ženy a ona by tam neměla chodit kojit. Vše má své místo. A odkaz na nějakou fyziologickou potřebu, Tu mám ve svém věku poměrně často. Ale že bych ji řešil třeba u zábradlí na autobusové zastávce? Tak to by mě nikdy nenapadlo
Zůstalo ve mně nepříjemný pocit, že někdy hranice mezi tím, co je přirozené a co je nevhodné, jsou pro někoho hodně jasné. Kojení je krásné a přirozené, ale veřejné vystavování dítěte a ženského těla u stolu v kavárně není něco, co bych chtěl respektovat. Každý by měl mít právo cítit se na veřejném místě pohodlně a nerušeně, a podle mě sem takové věci nepatří.
