Evropský debut systému Full Self-Driving (FSD) od automobilky Tesla narazil na vážnou legislativní překážku. Švédský dopravní úřad (Transportstyrelsen) oficiálně vyzval Evropskou unii, aby zamítla schválení tohoto systému pro autonomní řízení s dohledem v celém unijním bloku.
Švédským regulátorům vadí softwarová funkce, která vozidlům umožňuje vědomě a systematicky překračovat legální rychlostní limity.
Tento odmítavý postoj byl formulován v dopise adresovaném Technickému výboru EU pro motorová vozidla (TCMV). Pro Teslu přichází tato komplikace v nejméně vhodnou chvíli – výbor má o zavedení systému v celé EU jednat už 30. června, přičemž na stole je i potenciální hlasování o celoevropské homologaci.
Problém jménem „Speed Offset“: Když auto záměrně porušuje zákon
Jádrem švédské kritiky je specifické nastavení systému FSD, které řidičům umožňuje zvolit si tzv. „posun rychlosti“ (speed offset). V praxi to znamená, že autopilot navigovaný umělou inteligencí nekoná striktně podle dopravního značení, ale na pokyn řidiče záměrně a konstantně udržuje rychlost nad povoleným limitem.
Švédský úřad v dopise pro TCMV varuje, že pokud autonomní systémy dostanou toleranci k systematickému porušování pravidel silničního provozu, dojde k fatálnímu narušení právního rámce EU. Navíc se tím podle nich zcela stírají očekávané bezpečnostní přínosy, které má automatizace dopravy přinést. Švédské doporučení je nekompromisní: buď Tesla možnost překračování rychlosti ze softwaru zcela odstraní, nebo musí výbor TCMV technologii jako celek zamítnout.
Složitá cesta k evropskému schválení a rozkol mezi státy
Tesla sice v dubnu získala první dílčí úspěch, když nizozemský úřad RDW (který je pro Teslu hlavním vstupním bodem do Evropy) schválil FSD pro lokální použití, ale národní povolení automaticky neznamená zelenou pro zbytek Evropy. RDW sice podal žádost o celounijní schválení, ale schvalovací proces v EU je přísný. Pro schválení FSD v celém bloku musí zvednout ruku členské státy reprezentující minimálně 55 % zemí a 65 % celkové populace EU.
V této chvíli je evropská scéna silně polarizovaná:
- Severský blok (Švédsko, Finsko, Norsko): Vyjadřuje silnou skepsi. Kromě rychlostních limitů upozorňuje také na nedostatečné testování systému v náročných zimních podmínkách a na zledovatělých vozovkách.
- Progresivní křídlo (Litva, Estonsko, Belgie, Dánsko): Tyto země následovaly Nizozemsko a schválily provoz FSD na svém území individuálně.
Formální švédská námitka však může vytvořit precedens, který zformuje silnější blokační menšinu. Pro Teslu je situace o to nepříjemnější, že nedávno čelila kritice za předložení zavádějících interních statistik, podle kterých mohl systém FSD zachránit desítky tisíc životů. Nezávislí analytici tato data označili za metodologicky chybná a švédský dopis ukazuje, že evropské úřady na marketingové proklamace Elona Muska neslyší.
Co je v sázce: Ohrožení Muskových plánů pro rok 2026
Pro Teslu je expanze FSD na evropský trh klíčovým pilířem pro oživení prodejů. Automobilka v Evropě v roce 2025 zaznamenala citelný propad, poháněný kontroverzním veřejným vystupováním Elona Muska i dravým nástupem čínské konkurence v čele s BYD. Ačkoliv se evropská poptávka po elektromobilech Tesla v roce 2026 začala stabilizovat, je to dáno spíše vysokými cenami pohonných hmot než technologickým náskokem.
Elon Musk veřejně predikoval, že FSD bude v EU dostupné do léta 2026. Pokud však Tesla neustoupí švédským požadavkům a neupraví kód tak, aby striktně dodržoval rychlost, je tento harmonogram kvůli byrokratickým procesům v EU prakticky nesplnitelný.