Pěstounská péče je mnohdy každodenní boj s vlastními silami, byrokracií i nepochopením okolí. Ilona Tomášková má ve své péči dvojčata, která k ní přišla ve dvou letech. Dnes je chlapcům jedenáct a nesou si diagnózy ADHD, autismus i citovou deprivaci. Ilona v rozhovoru otevřeně promluvila o svém životě, pochybnostech i chvílích, kdy už sama nevěděla, zda to zvládne.
V podcastu Mezi Dveřmi otevřeně promluvila o svém životě, pochybnostech i chvílích, kdy už sama nevěděla, zda to zvládne. Tady je několik zajímavých otázek, které v rozhovoru zazněly. Určitě si ale rozhovor poslechněte celý. Stojí to za to.
1️⃣ Jaké to bylo, když k vám dvojčata přišla?
Ilona Tomášková: „Byla to obrovská zodpovědnost. Bylo jim teprve něco málo přes dva roky a už si nesli těžké stigma – zanedbanou péči, zdravotní komplikace a chybějící jistotu, že o ně někdo stojí. První měsíce byly o tom, abych jim dokázala, že mají domov.“
2️⃣ Co je pro vás na jejich výchově nejtěžší?
Ilona Tomášková: „Naučit se pracovat s jejich diagnózami. ADHD a autistické rysy znamenají, že každodenní rutina může být velká výzva. Vyžaduje to hodně trpělivosti a zároveň hledání cest, jak je motivovat. Někdy mám pocit, že sotva dohoním dech.“
3️⃣ Zažili jste někdy okamžik, kdy měli kluci pocit, že je nechcete?
Ilona Tomášková: „Ano, a bylo to strašně těžké. V jednu chvíli si opravdu mysleli, že jsme je zklamali a že už o ně nestojíme. Přitom jsme je nikdy nepřestali mít rádi. Jen okolnosti kolem nás jim to tak dávaly najevo.“
4️⃣ Co vám pomáhá, když cítíte, že jste na hraně sil?
Ilona Tomášková: „Určitě moje vlastní rodina a blízcí přátelé. Bez jejich podpory bych to nezvládla. A taky připomínka, proč to dělám – že ti kluci potřebují stabilitu a někoho, kdo se jich nevzdá.“
5️⃣ Co byste vzkázala lidem, kteří uvažují o pěstounské péči?
Ilona Tomášková: „Že to není jednoduchá cesta, ale je to cesta, která dává smysl. Děti vám vrátí lásku jiným způsobem, než byste čekali. A když vidíte, že se posouvají a že díky vám mohou žít normálnější život, je to k nezaplacení.“
Ilona Tomášková v podcastu Mezi Dveřmi připomíná, že pěstounství není pohádka, ale realita plná překážek i krásných okamžiků. Její příběh ukazuje, jak hluboký smysl má, když dospělý člověk dá dítěti šanci na nový začátek.