Umělá inteligence už není jen záležitostí výzkumných laboratoří nebo módního trendu ze Silicon Valley. Stala se klíčovým polem globálního soupeření mezi USA a Čínou – kdo ovládne výpočetní infrastrukturu, nastaví pravidla a určí operační systém pro ekonomiku 21. století?
Amerika: Svoboda, open source a risk
Spojené státy sází na soukromý sektor jako motor inovací. Firmy jako OpenAI, Google DeepMind, Meta nebo Anthropic udávají směr s modely jako GPT-4o, Gemini nebo Claude 3. Kultura otevřeného výzkumu, podporovaná akademií i investory, zajišťuje rychlé sdílení objevů.
Bílý dům v červenci 2025 představil „Akční plán pro AI“, který podporuje spolupráci mezi vládou a byznysem, export technologií spojencům a budování testovacích prostředí. Cílem je udržet si globální vedení díky otevřenosti a inovacím.
Otevřenost ale přináší i rizika: žaloby kvůli ochraně soukromí, nejednotná regulace mezi státy a pomalý proces veřejného zadávání brzdí zavádění AI do zdravotnictví, soudnictví nebo městských služeb.
Čína: Rychlost, kontrola a realita
Peking se vydal opačnou cestou. V duchu „AI jako nástroje národní strategie“ masivně podporuje nasazení technologií do všech oblastí života – od venkovských klinik přes dopravní sítě až po obecní finance.
Firmy jako Baidu, Huawei nebo SenseTime úzce spolupracují se státními úřady. I pod americkými sankcemi na čipy Čína sází na praktické využití – a tím zmenšuje technologický náskok Západu.
Čínský model výměnou za rychlost a efektivitu obětuje soukromí. Sbírá se obrovské množství dat, dohled je institucionalizovaný a stát má plnou kontrolu nad tím, kde a jak se AI využívá.
Dvě filozofie, dvě cesty
Americká AI je tržní motor: otevřený software, cloudová API a nezávislé laboratoře. Čínská AI je státem řízený stroj: kvóty, dotace a centralizované zavádění.
USA řeší občanské svobody a monopolní hrozby. Čína dohled legalizuje a exportuje „AI města v krabici“ – ideální pro vlády, které chtějí rychlé výsledky bez demokratických překážek.
Peníze mluví jasně
USA ve fiskálním roce 2025 investují přibližně 6,3 miliardy USD do výzkumu a testování AI ve státní správě.
Čína je však mnohem štědřejší: národní fond pro AI ve výši 8,2 miliardy USD, vládní výdaje letos až 56 miliard USD a megafond na „hard tech“ v hodnotě 138 miliard USD. Cíl? Kompletní soběstačnost – od čipů po software.
Boj o globální Jih
Zápas o AI se přesouvá i na globální scénu. Rozvíjející se ekonomiky si musí vybrat: americký open-source přístup nebo čínská AI-infrastruktura „na klíč“. Výběr dnes určuje digitální suverenitu zítřka. Investice do startupů v oblasti generativní AI v roce 2024 dosáhly 33,9 miliardy USD. Obojí – americké i čínské technologie – se šíří do všech koutů světa.
Nejde tak jen o to, kdo vytvoří největší model nebo ovládne trh s roboty. V sázce jsou hodnoty zakódované v samotných algoritmech: svoboda vs. kontrola, otevřenost vs. efektivita.