První pololetí 2025 přineslo pro světovou energetiku další rekord: jen za šest měsíců se nainstalovalo 380 gigawattů nové solární kapacity – o 64 % více než loni. A hádejte, kdo za tím stojí?
Podle dat think-tanku Ember je to především Čína, která si sama připsala 256 GW, tedy více než dvojnásobek toho, co zvládl zbytek světa dohromady.
Zatímco Peking žene výstavbu tempem, jaké Evropa ani nechápe, Brusel stále řeší výjimky, limity a byrokratické procedury. Green Deal, který měl být motorem transformace, se často mění spíš v brzdný mechanismus. Čína už dávno staví solární elektrárny – Evropa se zatím dohadovala o tom, jestli dotace smí čerpat rodinné domy s orientací střechy na západ.
Jak moc Čína dominuje
V první půlce letošního roku Čína pokryla 67 % všech nových solárních instalací na planetě. To je víc než dvojnásobek podílu Evropy, USA a Indie dohromady. A i když část růstu byla tažená závodem s termínem nových pravidel, podle Čínské asociace solárních elektráren (CPIA) zůstane rok 2025 rekordní.
Zbytek světa? Dohání, ale pomalu
Indie poskočila na 24 GW (meziročně +49 %), USA přidaly 21 GW (+4 %), ale Evropa? Německo dokonce mírně kleslo, a podobně i Brazílie. Dohromady mimo Čínu svět přidal „jen“ 124 GW, tedy čtyřikrát méně než Peking.
Afrika sice začíná ožívat – dovoz panelů z Číny vzrostl o 60 % – ale spolehlivá data o instalacích chybí.
Green Deal jako brzda?
Pro srovnání: zatímco Čína během půl roku postavila tolik solárních elektráren, kolik Evropa zvládne za několik let, evropská politika často řeší hlavně to, kdo a jak splní administrativní podmínky Green Dealu. Výsledkem je neuvěřitelný paradox, kdy kontinent, který se rád pasuje do role klimatického lídra, reálně padá do role solárního outsidera.