Každý někdy v autě začínal. Někteří řidiči však jakoby na to zapomněli. Stačí, aby se auto autoškoly nerozjelo dostatečně rychle, a hned troubí a zuřivě gestikulují. Ne vždy jim to ale musí projít.
Kdo jezdí pravidelně po Praze, dá mi možná za pravdu, že agresivita mezi řidiči stoupá. Všichni spěchají, agresivně si vynucují přednost, jízda na oranžovou je téměř normou, blokování křižovatek nebo rovná jízda v odbočovacím pruhu jakbysmet. Bohužel, někdy si svoji frustraci a agresivitu vybíjejí někteří řidiči i na těch nejslabších. V tomto případě na žácích autoškoly. Ne vždy jim to ale musí projít. Přesvědčil se o tom i chlapík na pražských Vinohradech, který neunesl, že se auto autoškoly nerozjíždí dostatečně rychle.
Troubení agresora
Řidič auta s nápisem „Autoškola“, jedoucí směrem z centra, se tam snažil odbočit z Vinohradské ulice doleva na náměstí Jiřího z Poděbrad. Ale protože v protisměru neustále proudila nejen auta ale i tramvaje, student za volantem neměl odvahu, aby prudším rozjezdem využil mezeru mezi protijedoucími vozy a zvládl svižně odbočit. Ostatně, dá se předpokládat, že by tu ani instruktor nedovolil. Fronta aut za ním však rostla, stejně tak jako nervozita některých z řidičů. V jednu chvíli to jeden z nich nevydržel a začal troubit a zuřivě gestikulovat.
Instruktor jako Rambo
Jenže vůz autoškoly stále odvahu k odbočení nenašel. Protijedoucí řidiči v sobě neměli žádnou empatii a nezpomalovali, a tak nervózní řidič stále troubil a troubil. Po chvíli dokonce vystoupil, šel k vozu autoškoly a zabouchal na dveře řidiče. V tu chvíli se však otevřely dveře spolujezdce, ze kterých vystoupil instruktor jízdy. V nervózním řidiči by se v tu chvíli asi krve nedořezal. Instruktor byl totiž chlap s výškou přes dva metry a váhou, která rozhodně překročila metrák.
Stačil jeden pohled
Kdo by však čekal nějakou rvačku, mýlil by se. Učitel autoškoly bez jediného slova rukou ukázal k autu „nerváka“ a ten se slovy „sorry, já nevěděl, že to je autoškola, spěchám, no…“ svižným krokem odcupital zpět do svého vozu, kde už bez troubení čekal, až se křižovatka uvolní. V tu chvíli ale paradoxně zastavila i protijedoucí vozidla, asi v očekávání nějakého pouličního divadla, takže žák mohl konečně v klidu odbočit.
Karma je zdarma
Historka, která by asi nestála za zaznamenání. Podobných „nerváků“, kteří zapomněli, jak se na pět pokusů rozjížděli v autoškole na semaforech, jsou bohužel plné silnice. Jenže tahle historka odjezdem školního auta z křižovatky neskončila. Stejným směrem totiž odbočoval i řidič „nervák“. A asi aby ostatním ukázal, jak se to dělá, snažil se projet křižovatkou těsně před tramvají, která jela po Vinohradské dolů. Karma i tramvaj ale byly rychlejší než on a odnesl to pravý zadní blatník jeho Octavie. No, tohle nevymyslíš. Ale jak se říká, karma je zdarma…
Máte nějakou podobnou zkušenost z vašich prvních jízd v autoškole?
