Evropská komise by měla v příštím týdnu představit nový takzvaný „Automobilový balíček“, který může částečně přepsat dosavadní plány na konec spalovacích motorů v EU.
Podle informací agentury Bloomberg se ve strategii zvažuje pětileté prodloužení možnosti registrace některých vozidel se spalovacím motorem – konkrétně plug-in hybridů (PHEV) a vozů s prodlužovačem dojezdu (EREV) – a to do roku 2040 namísto původně stanoveného roku 2035.
Jaké vozy by mohly dostat výjimku
Základní rámec zůstává stejný: od roku 2035 mají být v Evropské unii nově registrována pouze bezemisní vozidla. Podle nynějších debat by však mohly existovat omezené výjimky. Nová auta se spalovacím motorem by po tomto datu byla povolena pouze tehdy, pokud by šlo o plug-in hybridy nebo vozy s prodlužovačem dojezdu. Klasická spalovací auta, stejně jako mild-hybridy či běžné full-hybridy s minimálním elektrickým pohonem, mají být z těchto úvah vyloučeny.
Navrhované prodloužení by navíc bylo časově omezené na pět let, tedy do roku 2040.
Přísné podmínky: paliva, výroba i materiály
S možnou výjimkou jsou spojeny další podmínky. Komisař EU pro dopravu Apostolos Tzitzikostas už na začátku prosince naznačil, že povolená vozidla by musela jezdit výhradně na pokročilá biopaliva nebo e-paliva. Zatím ale není jasné, jak by úřady zajistily, že řidiči skutečně nebudou tankovat běžný fosilní benzín.
Nejasnosti panují také kolem dostupnosti a ceny těchto paliv po roce 2035. Bloomberg navíc zmiňuje další požadavek: výroba těchto vozidel by musela využívat zelenou ocel. Kolik tohoto materiálu bude k dispozici a za jakou cenu, však zatím není známo.
Omezený objem a otevřené otázky
I pokud by se tyto překážky podařilo vyřešit, neočekává se, že by PHEV a EREV mohly být registrovány bez omezení. O jejich povoleném podílu na trhu po roce 2035 se teprve rozhoduje. Klíčové technické detaily, zejména kolem paliv, zůstávají nedořešené a jednání v rámci Komise pokračují. Další změny proto nelze vyloučit.
Politický kompromis místo obratu
Navzdory snahám některých vlád, včetně Německa, se však nezdá pravděpodobné, že by Evropská komise od svých klimatických cílů zcela ustoupila. Požadavky německého kancléře Friedricha Merze na neomezené povolení plug-in hybridů, vozů s prodlužovačem dojezdu a „vysoce účinných“ spalovacích motorů po roce 2035 se zatím setkávají spíše s opatrností.
Výsledkem má být spíše typický evropský kompromis: částečné zmírnění pravidel výměnou za nové podmínky a omezení. Finální podobu „Automobilového balíčku“ by Komise mohla představit už 16. nebo 17. prosince.
Spory mezi průmyslem a ekologií
Vedle Německa se za zmírnění cílů zasazuje i několik dalších zemí EU, například Itálie a Polsko. Varují, že příliš rychlá transformace ohrožuje automobilový průmysl. Odpůrci tohoto přístupu naopak upozorňují, že pokračující investice do paralelních technologií mohou evropské výrobce ještě více vzdálit od čínského náskoku v oblasti bateriových elektromobilů.
Ekologické organizace se obávají, že případné výjimky vytvoří mezery v klimatických cílech EU. Klíčovým bodem zůstává definice e-paliv a biopaliv. Zatímco e-paliva mohou být teoreticky CO₂ neutrální, v praxi neexistuje jejich průmyslová výroba ve velkém měřítku. Biopaliva pak čelí kritice kvůli možnému tlaku na zemědělskou půdu a produkci potravin.