Nalít do zahradního sudu olej a zamezit tak líhnutí komárů je podle některých čtenářů naprostý nesmysl. Doporučují raději Savo, vápno a záclonu. To zase neuznávají jiní. Co tedy proti komárům funguje?
Před pár dny jsme na našem webu uveřejnili článek, který radil, jak se vypořádat s komáry, kteří se líhnou v sudu s dešťovou vodou v případě, že ji tam v současném teplém počasí necháme déle než týden. Komáři totiž teplou a stojatou vodu milují. A jistě nám dáte za pravdu, že nikdo se nechce vrátit z dovolené a mít na zahradě hejna komárů. V tomto konkrétním článku jsme doporučovali vyzkoušený trik některých zahrádkářů.
Mám podezření, že pan redaktor se takto ošetřené vody napil. A ne málo. Tohle nemůže normální člověk vymyslet
Petr Jarka Caravan; Čtenář webu Life24.cz
Ten spočívá v nalití rostlinného oleje do sudu s vodou, což zamezí líhnutí komárů. Pod článkem se následně „rozjela“ poměrně bouřlivá diskuze, která tento způsob řešení problému s komáry považovala za naprosto nesmyslný a autora textu častovala někdy až vulgárními výrazy. V pořádku, proč ne. Každý si může do diskuzí pod články psát, co chce. Ovšem nazývat autora idiotem jenom proto, že jsem sám neporozuměl napsanému textu, nemám elementární znalost fyziky ani chemie základní školy a odkazuji se na to, že kamarád kamaráda slyšel v hospodě to a to, je přinejmenším známka určité nevyzrálosti. Asi nejčastější výtkou ke zmíněnému postupu totiž bylo to, že olej „žlukne“.
Aby olej pokryl celou hladinu, tak by ho tam muselo být pár deci. Takové svinstvo pak lít na záhon by bylo dobré akorát k tomu, aby tam už nikdy nic nevyrostlo, smrad ze žluklého oleje bude taky parádní a much tam bude mnohonásobně více než případných komárů
Miroslav Kalaš; Čtenář webu Life24.cz
Chemickou podstatou žluknutí je adice molekuly O2 vzdušného kyslíku na dvojnou vazbu mastné kyseliny za vzniku peroxidu, s následným štěpením uhlíkového řetězce. Takže ano, olej skutečně může působením vzdušného kyslíku žluknout. Ovšem pozor! V článku jsme vysloveně psali, aby se do sudu nalilo pouze několik kapek oleje. Olej má totiž tu vlastnost, že na vodní hladině vytvoří tenký film o tloušťce cca 250 nm. Na běžný zahradní sud s průměrem 60 cm by tak rozhodně měla stačit jediná kapka, maximálně dvě. Jestli ovšem někdo „chytrý“ nalije do sudu litrové balení, chápeme, že po pár dnech by nemuselo být na zahradě zrovna příjemně.
Taky jsem naletěl. První zalévání kropáčem a byl celý obalený olejem!
Pavel Lisický; Čtenář webu Life24.cz
Dalším argumentem, proč olej do vody nelít bylo to, že se údajně umastí sud i konev, kterou se voda nabírá. Tady je potřeba opět odkázat na to, že do sudu stačí přidat jednu až dvě kapky oleje. V takovém případě se sud ani konev olejem rozhodně neobalí. Navíc drtivá většina zahradních sudů disponuje výpustným kohoutem. Panuje-li obava ze zamaštění konve (zbytečně), doporučujeme čerpat vodu ze sudu právě tímto způsobem.
Ježíšmarjá, který trouba tento článek psal? Už roky funguje jednoduchá věc, o které ví snad každý. Hrst vápna do sudu a je klid
Stanislav Horáček; Čtenář webu Life24.cz
Oponenti v diskuzi doporučovali proti komárům jiný postup. Někdo radil zakrýt sud záclonou (špatně se pak do něj ovšem svádí voda z okapu), jiný tvrdil, že do sudu je dobré nalít bazénovou chemii, případně Savo. Nepochybujeme o tom, že po nalití Sava do vody vyhyne ve vodě vše živé. Ostatně právě na tomto principu funguje bazénová chemie. Ovšem jahody bychom „bazénovou“ vodou asi zalévat nedoporučovali. Savo totiž obsahuje chlornan sodný. Podle etikety na obalu většinou v objemu jednoho až pěti procent, a také hydroxid sodný v objemu 0,5 až dvě procenta. Tohle na záhon opravdu nechcete.
A s vápnem také opatrně. Sice ho má doma v pytli asi málokdo, ale přesto, budete-li přidávat do vody vápno, mějte na paměti, že byste s takovou vodou potom neměli zalévat rostliny, které vyžadují kyselou půdu.
