Život občas přináší až neuvěřitelné příběhy. Třeba milujících otců, kteří se jenom náhodou dozví, že jejich potomek možná není jejich. Dost často ale před tím zavírají oči. Jako například David, kterému manželka „zahnula“ se svým podřízeným.
Téměř denně nám do redakce chodí různé příběhy s nabídkou na jejich uveřejnění. Většinou to jsou banální příběhy. Bez pointy, někdy dokonce i s velkým množstvím pravopisných chyb. Většinu takových textů s poděkováním odmítáme. Asi nejčastěji se jako téma objevuje politika a nevěra. O té píší především ženy. Nedávno nám ale přišel email od muže, který popisoval poměrně bizarní příběh o své nevěrné manželce. Pochopitelně, že informace od Davida, tak se odesílatel podepsal, nelze ověřit, berte proto tento příběh raději jako čirou fikci. I když, kdo ví…
Za vším hledej covid
Příběh Davida začíná asi takto: Potkali jsme se na jedné firemní akci. Markéta dělala ředitelku marketingu v mezinárodní firmě, kde jsme se ucházeli o správu jejich sociálních sítí. Výběrové řízení jsme vyhráli, s prací byla firma spokojená, pracovní obědy s Markétou brzy přešly do nepracovních večeří a přibližně po roce jsme se vzali. Bylo to v období covidu, ve firmě jsme přišli o nějaké zakázky a můj kolega proto přijal nabídku Markéty, aby šel pracovat do jejich firmy. V tu chvíli to bylo fajn řešení. Kdo mohl tušit, jak to dopadne.
Dcera asi není moje
Moc jsme o práci doma nemluvili, navíc se nám narodila dcera a Markéta byla na mateřské doma. Jenže jednou jsem nechtěně vyslechl telefonický hovor Markéty s její nejlepší kamarádkou a polilo mě horko. Netřeba popisovat detaily, ale z hovoru bylo jasné, že mě Markéta podvedla s jejím podřízeným, mým bývalým kolegou a kamarádem z firmy. A co víc, moje dcera prý s největší pravděpodobností není moje.
Odpustím, ale nezapomenu
Nejdřív jsem myslel, že ji snad uškrtím, ale pak se mi to rozleželo. Test otcovství jsem si tedy udělat nenechal a před Markétou dělám, jakoby nic. Zatím to pořád bolí, ale věřím, že to časem přebolí. Proč to dělám? Přeci kvůli dceři. S manželkou tak nějak funguji, ale nevím, jestli ji dokáži kdy odpustit. Vlastně, odpustit asi ano, ale zapomenout? To asi ne.
Znáte ze svého okolí podobný příběh? Napište nám do diskuze. A jestli se vám náš článek líbil, sdílejte ho, prosíme, dál. Děkujeme.
