Doba hojnosti v online světě asi skončila. Přitom ještě nedávno byly důvody pro online nákupy zcela zřejmé. Zboží bylo levnější než v kamenném obchodě, doprava byla téměř vždy zdarma a za platbu kartou se neplatilo.
Online nakupování v podstatě čehokoliv zažilo v posledních letech nebývalý boom. Pandemie onemocnění covid-19 totiž uzavřela na dlouhé měsíce téměř celou ekonomiku. Online prostředí se tak pro mnoho odvětví stalo jedinou platformou, jak obchodníci mohli své zboží prodávat. Začalo se dařit online prodejnám potravin, doručovacím službám, které vozily jídlo z restaurací, standardním doručovacím firmám rostly tržby o desítky procent, začaly se stavět boxy pro vyzvedávání zásilek.
Obchodníkům v té době nebylo do zpěvu, a tak dělali vše možné, aby si zákazníci nakoupili zrovna u nich. Nebylo tak výjimkou, když zboží bylo na internetu levnější. Obchodníci také často dotovali přepravu a platba kartou byla vždy zdarma. To ale pravděpodobně končí. Obchody se otevřely a obchodníci potřebují dohnat nejen ztracené tržby, ale také zvýšené náklady, které se na ně valí. Energie, pohonné hmoty, nájmy i mzdy. To vše roste. Rostou proto i ceny zboží, doprava již dávno není zadarmo, nebo je podmíněna poměrně vysokou částkou za nákup, a objevují se i položky doposud nevídané.
Jednou z nich je například poplatek za osobní vyzvednutí. Například jedno velké knihkupectví, nebo velký online prodejce elektroniky, poplatek za vyzvednutí zboží na prodejně vyžaduje. Moc smysl nám to ale nedává. V okamžiku, kdy obchodník doveze vybrané zboží do prodejny, kterou si zákazník vybere, budiž. To se týká například zmíněného prodejce elektroniky. Ovšem knihkupectví na svém webu přímo zmiňuje, ve kterých prodejnách je vybraná kniha k dispozici. Jestliže si ji však koupíte přes internet a pošlete peníze hned, zaplatíte za vyzvednutí 29,- korun. Jestliže ale obchodníkovi peníze předem nedáte, do prodejny si dojdete a zaplatíte knihu až při nákupu, žádný poplatek neplatíte. Jakou to má logiku?
Foto: Pixabay; Marek HavlíkTo ale není nic proti požadavku na poplatek za platbu kartou. „Vybrala jsem si na eshopu telefon za 21 tisíc korun a při zadávání čísla platební karty na mě vyskočila informace, že za platbu firemní kartou musím uhradit poplatek 2,06 %. V mém případě to bylo 433 korun. Nákup jsem tedy zrušila. Navíc si myslím, že cena, uváděná na webu, má být cenou konečnou. Ale to je spíše věcí pro ČOI. Já jsem si telefon koupila jinde“, říká Martina K. (redakce její plné jméno zná, ale rozhodla se jej nezveřejnit), která si na eshopu prodejce s elektronikou chtěla koupit telefon.
Martina ale nemá tak úplně pravdu. Legislativa totiž reguluje poplatky pouze u soukromých karet. Jakkoliv je přenášení poplatku na zákazníka ze strany obchodníka neobvyklé, v tomto konkrétním případě se o přestupek asi nejedná. Je tak na klientech jakou platební metodu zvolí, případně, jestli nenakoupí u jiného obchodníka. Například u dražších počítačových sestav může být totiž takový poplatek i více než tisíc korun. Stačí, aby například notebook stál 50 tisíc, a hned bude při placení firemní kartou o tisícovku dražší.
Registrujete zvýšení a aplikaci různých poplatků ze strany eshopů? Jaký na to máte názor? Napište nám do diskuze.
Zdroj: Marek Havlík; ČOI; Martina K.
